Dne 10. března 2023 se naše třída 3. D zúčastnila projektového dne na Technické univerzitě v Liberci.

Tento projektový den se nám dělil do 3 následujících částí:

1) přednáška s praktickými ukázkami

Přednášku vedla paní Michaela Jakubičková, která nás vřele přivítala. Po celou dobu byla usměvavá, příjemná a rozšířila nám základní vědomosti v oblasti nanovláken.

Novinkou pro nás byla velikost nanovlákna, která činí 10-9 nm (nanometr).
Rozdělili jsme si jednotlivá vlákna: 

  • přírodní – a) rostlinný b) živočišný c) bavlnný 
  • syntetická vlákna (vyráběna z plastů)

Dále jsme si pověděli, jaké máme textilní útvary (pletenina, tkanina a netkaná textilie do které spadají nanovlákna).

Podívali jsme se na strukturu vlasu přes speciální přístroj, měli jsme 2 telefony Iphone a Android a tímto přístrojem jsme pozorovali pixely na displeji.

ČR je ve světě přezdívána jako „nanovelmoc“. Na TUL se vyvinulo nanovlákno v průmyslu, tzn. jaké je použití. Pan profesor Lukášek s panem profesorem Jirsákem byli schopni díky elektrostatické elektřině naskládat na určitou plochu až miliony nanovláken.

2) optický mikroskop

Dozvěděli jsme se, že okem lze zahlédnout max. 0,2 mm, pro menší velikosti potřebujeme mikroskopy, jejichž nejvyšší viditelností je 0,2 µm (mikrometr). Kvůli elektromagnetickému záření nemůžeme vidět menší předměty než 300 – 700 nm. Pro větší viditelnost detailů vědci vynalezli elektromagnetický mikroskop.

Popis mikroskopu: nahoře v tubusu je zdroj elektronu
                    ve vnitřní komoře pracuje elektron pod vakuem

2 základní typy zobrazování: 

  • topografický kontrast = elektron dopadá na atomy a tím vzniká obraz ve stupních šedin
  • chemický kontrast = obraz složených látek

Zblízka jsme si prohlédli oči mouchy, lidský vlas, žraločí kůži a sosák klíštěte.

Nanovlákna se dají využít i jako filtrační materiál na vodu i ovzduší.

3) nanospider

Průměr nanovlákna je od 100 – 500 nm. Elektrickomagnetické zvlažování funguje na polymérní roztok, který se dopravuje na elektron a do něho se přivádí stejnoměrné napětí. Z toho jak se odpuzuje, se vytváří vlákna. Na úspěšném výsledku závisí mnoho faktorů, např. jaké je ovzduší, počasí, teplota atd. Do přístroje se na dolní strunu nanese roztok, mezi dolní a horní strunu se dá modrý hadřík, na kterém se vytvoří nanovlákno.

Aplikace nanovláken: Důsledkem toho, jak malé mají póry, se zachytávají různé nečistoty, mají velký měrný povrch na hmotnost.

Nanovlákna fungují jako nosič buněk, náplasti, nanovlákenné cévy, grafin (pevná nanomateriální částice z grafitu), do budoucnosti by mohly být využity i jako umělé orgány.

Tento den jsme si velice užili a dozvěděli jsme se nové informace. Děkujeme paní profesorce JUDr. Evě Karhanové Horynové za zajištění této možnosti a také paní Michaele Jakubičkové a TUL, že nás nechali nahlédnout do jejich prostor.

Kateřina Maternová a Nikola Votická 3.D